Evropská unie se chce vypořádat s problémem placeného sexu a jeho dopadem na lidská práva a společnost. Proto připravuje novou směrnici, která by měla zpřísnit postihy pro ty, kteří využívají služeb sexuálních pracovnic. Podle návrhu by jim hrozil až roční trest odnětí svobody nebo pokuta, která by se odvíjela od jejich příjmů. Tím by se měla snížit poptávka po placeném sexu a zároveň bojovat proti obchodování s lidmi a vykořisťování, které jsou často spojeny s tímto fenoménem.
Návrh směrnice vychází z modelu, který je známý jako “švédský model” nebo “nordický model”. Ten byl poprvé zaveden ve Švédsku v roce 1999 a poté převzaly i další země, jako Norsko, Island, Francie, Irsko nebo Izrael. Podle tohoto modelu je prostituce považována za násilí proti ženám a porušování lidské důstojnosti. Proto je trestán pouze zákazník, nikoli sexuální pracovnice, která je považována za oběť. Zastánci tohoto modelu tvrdí, že tím se snižuje počet sexuálních pracovnic, zlepšuje se jejich bezpečnost a zdraví a zabraňuje se jejich stigmatizaci a diskriminaci.
Návrh směrnice se však setkává s kritikou ze strany organizací, které hájí práva sexuálních pracovnic. Ty argumentují, že zákazníci jsou často jediným zdrojem informací o jejich situaci a že zvýšené riziko je odradí od pomoci. Navíc tvrdí, že zákaz placeného sexu neřeší příčiny, proč se lidé stávají sexuálními pracovnicemi, jako jsou chudoba, sociální vyloučení, násilí nebo drogová závislost. Tyto organizace prosazují jiný model, který je známý jako “nizozemský model” nebo “decriminalizační model”. Ten byl poprvé zaveden v Nizozemsku v roce 2000 a poté převzaly i další země, jako Německo, Švýcarsko, Nový Zéland nebo Austrálie. Podle tohoto modelu je prostituce považována za legitimní práci a je regulována státem. Sexuální pracovnice mají právo na sociální a zdravotní pojištění, daně, důchody a ochranu před násilím a vykořisťováním.
Navrhovaná směrnice by měla být předložena Evropskému parlamentu a Radě EU do konce roku. Pokud bude schválena, členské státy budou mít povinnost ji implementovat do svých vnitrostátních právních řádů. To by mohlo znamenat velké změny v zemích, které mají jiný přístup k prostituci, jako je Česko, kde je placený sex legální, ale není regulován.
Nutno podotknout, že trestní právo je dosud svrchovanou doménou jednotlivých členských států, je tedy otázkou, jak by taková směrnice byla implementována do našeho právního řádu.
OPZ
