Kdo podává žádost o PP

Kdo je oprávněný podat žádost/návrh o podmíněné propuštění:

  • Odsouzený

Za odsouzeného může podat žádost též advokát na základě udělení plné moci, případně určením Českou advokátní komorou nebo ustanovení soudem (zejména v případě mladistvých) a zákonný zástupce.  

Za odsouzeného ve smyslu zákona nemohou jednat osoby blízké (s výjimkou zákonných zástupců u odsouzených mladistvých). Proto soud zpravidla odmítne žádost podanou blízkými osobami, a celý proces se tak často protáhne. 

  • Ředitel věznice

Ředitel věznice má právo podat za odsouzeného návrh na podmíněné propuštění, pokud to uzná z vhodné. Jedná se o výjimečný institut používaný jako významná motivace pro odsouzené, kterým se tak postavení odsouzeného před soudem významně zlepší. Soud však ani v takovém případě není povinen návrhu vyhovět, a ani takové podání není zárukou podmíněného propuštění.

Speciální úprava je pak u odsouzených za přečin, kde může ředitel věznice podat návrh na podmíněné propuštění kdykoli během výkonu trestu. Není tedy vázán žádnou zákonnou lhůtou. A soud návrhu nevyhoví jen v případě, je-li zjevné, že odsouzený po propuštění nepovede řádný život. 

Se souhlasem státního zástupce může o podmíněném propuštění v případě podání žádosti ředitelem věznice rozhodnout předseda senátu sám. 

Ředitel věznice může po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu podmíněné propuštění návrh ihned opakovat.  

Ředitel věznice se stejně tak může k žádosti odsouzeného ,,pouze“ připojit. 

  • Státní zástupce

Návrh na podmíněné propuštění odsouzeného může podat i státní zástupce. Velice výjimečný institut, se kterým se běžně nesetkáváme. 

  • Zájmové sdružení občanů, pokud zároveň navrhne záruku za dovršení nápravy odsouzeného

Trestní řád považuje za zájmové sdružení občanů odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, ostatní občanská sdružení s výjimkou politických stran a hnutí, církve, náboženských společnosti a právnické osoby sledující v předmětu své činnosti charitativní účely.

Soud při projednávání návrhu na podmíněné propuštění zpravidla zkoumá kontakt zájmového sdružení občanů s odsouzeným, průběh spolupráce, i schopnost zájmového sdružení občanů dostát své záruky. Je proto dobré velmi dobře zvážit, se kterým zájmovým sdružením občanů bude odsouzený spolupracovat. V případě dobře zvoleného zájmového sdružení a dlouhodobější spolupráce, jsou takové záruky významnou výhodou odsouzeného při jednání o podmíněném propuštění. V případě zamítnutí takového návrhu může zájmové sdružení po nabytí právní moci rozhodnutí návrh opakovat. 

Věcně příslušným soudem pro jednání o žádosti o podmíněné propuštění je okresní soud, v případě Prahy obvodní soud, v Brně pak městský soud.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.