Kázeňské tresty

Kázeňáky, nebo také flastry, lze uložit jen za zaviněné porušení povinnosti, pořádku, nebo kázně. Kázeňáky nemá nikdo rád, zavírají totiž cestu k různým výhodám, posouvání se ve vnitřní diferenciaci, a jednoznačně vám zavírají cestu k podmíněnému propuštění. Pokud máte kázeňák, nemá v podstatě smysl o cokoli takového žádat. K uložení kázeňského trestu je nutné nejdříve sepsat záznam o přestupku, následně by mělo dojít k objasnění skutečností atd… Odsouzený má právo se ke všem skutečnostem vyjádřit, a má stejná práva jako u přestupkového řízení na svobodě. Kázeňský trest musí být přiměřený spáchanému přestupku. Proti rozhodnutí o udělení kázeňského trestu je možné podat stížnost, která nemá odkladný účinek (s výjimkou trestu propadnutí věci). Na podání stížnosti má odsouzený 3 dny ode dne oznámení. Kázeňskou pravomoc má vychovatel, speciální pedagog, vedoucí oddělení výkonu trestu, ředitel věznice a generální ředitel vězeňské služby. O stížnosti rozhoduje ředitel, nebo k tomu zmocněný zaměstnanec vězeňské služby do 5 dnů. Obvykle o stížnosti rozhoduje výchovně nadřízený zaměstnanec. Pokud kázeňský trest udělil ředitel věznice, rozhoduje generální ředitel. Proti tomu je možné se ještě dále domáhat nápravy u soudu, to není možné u trestu důtky, snížení kapesného, zákazu balíčku a pokuty.

Druhy kázeňských trestů:

  1. Důtka – základní kázeňský trest, ukládá se za méně závažné přestupky, snadněji se zahlazuje
  2. Snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 měsíců. – Málo užívaný trest
  3. Zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce – užívá se za středně závažná provinění
  4. Propadnutí věci – většinou se ukládá vedle dalšího trestu, souvisí se zabavením nelegálních věcí
  5. Umístění do uzavřeného oddílu s výjimkou aktivit programu zacházení až na 28 dní -tzv. měkká díra, ukládá se za opakované drobnější nebo střední přestupky
  6. Celodenní umístění do uzavřeného oddělení až na 20 dní, tzv. tvrdá díra, ukládá se za závažné přestupky
  7. Umístění do samovazby až na 20 dní – nejtvrdší opatření – tvrdá díra bez možnosti kontaktu s dalšími odsouzenými.

Díra, uzavřené oddělení

V závislosti na jednotlivých věznicích se může výkon kázeňského trestu na uzavřeném oddělení lišit. Nejtvrdší opatření je tzv. tvrdá díra, nebo samovazba, kdy je odsouzený sám v zavřené cele, je mu nošeno jen jídlo, a nemá na posteli ani matraci, tedy mimo dobu určenou ke spánku. Nemůže kouřit, ani pít kávu, není mu umožněno číst nic jiného než Bibli a dopisy. Místo už tak hrozného vězeňského munduru, tzv. sintrů, dostane ještě horší teplákovou soupravu. Jediné, co mu tak zůstává, je hodinová vycházka většinou do koridoru.

V případě mírnější verze, má odsouzený zpravidla možnost číst, a je možné, aby absolvoval nějakou aktivitu z programu zacházení. Každopádně ani tak díra není nic příjemného, a ocitnout se na oddělení kázeňských přestupků na 20 dní je náročné i pro otrlejší povahy.

Zahlazení kázeňského přestupku

Kázeňský přestupek lze zahladit teoreticky, kdykoli dostanete návrh na udělení kázeňské odměny. Prakticky však bývá nejkratší doba zahlazení kázeňského přestupku jedno hodnotící období, tedy 2 – 3 měsíce. Záleží samozřejmě na míře snahy odsouzeného, a především na závažnosti provinění. Může trvat třeba i 2 roky. Pokud je trest zahlazený, musí se na odsouzeného pohlížet, jako by nikdy nebyl potrestán.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.