Přeměna trestu na domácí věz.

Přeměna trestu odnětí svobody na trest domácího vězení

Dobrý den, dlouho jsme o tomto tématu mlčeli, protože nevíme o nikom, komu by byla přeměna schválena. Nicméně, je to téma na které se často ptáte, tedy zde z oficilálních informací.

Novela číslo 390/2012 Sb. přináší zcela novou možnost pro odsouzené, jak se dostat z výkonu trestu

odnětí svobody dříve, než uplyne soudem stanovená výměra. Touto možností je přeměna zbytku

trestu odnětí svobody na trest domácího vězení. Podmínky pro tento postup jsou následující:

 přeměna je možná jen u osob odsouzených za přečin (nikoliv za zločin)

 přeměna je možná až po uplynutí poloviny trestu odnětí svobody

 odsouzený svým chováním ve výkonu trestu odnětí svobody prokázal polepšení a lze od něho

očekávat, že povede řádný život.

Při přeměně trestu odnětí svobody na trest domácího vězení vyměří soud odsouzenému  za každý

den, o který byl trest odnětí svobody zkrácen, jeden den trestu domácího vězení (přeměna tedy je v

poměru 1:1). Neplatí přitom omezení, že trest domácího vězení nesmí přesáhnout dva roky, jako je

tomu v případech, kdy je trest domácího vězení, ukládán přímo. Trest domácího vězení uložený

přeměnou z trestu odnětí svobody tedy může být i delší, než dva roky.

Domácí vězení je relativně novým trestem, soudy ho mohou ukládat obviněným teprve od účinnosti

nového trestního zákoníku, tedy od 1. ledna 2010. Trestní zákoník považuje v rámci systému všech

trestů trest domácího vězení za druhý nejpřísnější po trestu odnětí svobody.

Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v době, kterou soud stanoví, v

přesně určeném obydlí. Tento prostor může odsouzený opustit pouze kvůli výkonu zaměstnání nebo

návštěvě lékaře. Soud tak musí časově přesně vymezit, v jaké době se má obviněný zdržovat v obydlí

ve všedních dnech a jak ve dnech pracovního volna, může povolit i návštěvu bohoslužeb. Přitom je

třeba zohlednit pracovní dobu obviněného, čas potřebný na cestu do zaměstnání, jakož i čas nutný k

péči o nezletilé děti a vyřízení osobních záležitostí (např. nákupy).

Kontrola výkonu trestu domácího vězení je zpočátku prováděna pracovníky probační a mediační

služby, kteří odsouzeného často v nepravidelných dobách navštěvují a zjišťují tak, zda plní podmínky

uloženého trestu domácího vězení. Postupně se ale přechází k elektronické kontrole. Jde o tzv.

elektronické „náramky“, které má odsouzený připevněné na těle. Jejich prostřednictvím pak jsou

údaje o pohybu odsouzeného přenášeny na centrální kontrolní místo. Pokud odsouzený opustí

vymezený prostor, je to okamžitě zřejmé.

Pokud odsouzený maří výkon trestu domácího vězení (tedy neplní podmínky vymezené soudem), tak

soud přemění trest domácího vězení na nepodmíněný trest odnětí svobody. Za každý nevykonaný

den trestu domácího vězení je odsouzenému vyměřen jeden den trestu odnětí svobody, přičemž

soud zároveň rozhodne o zařazení odsouzeného do příslušného typu věznice.

Trest domácího vězení nelze uložit za jakýkoliv trestný čin. Uložení trestu domácího vězení je možné

pouze u přečinů, tedy u všech nedbalostních trestných činů nebo u úmyslných trestných činů, na

které zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující 5 let. Trest domácího vězení je možné uložit

nejvíce na dva roky, spodní hranice trestu není zákonem stanovena.

VZOR pro podání žádosti „o přeměnu trestu odnětí svobody na trest

domácího vězení“ není.

S ohledem na skutečnost, že tuto žádost může podat odsouzený pouze v součinnosti příslušným

střediskem (dle místa věznice)probační a mediační služby. Je tedy potřeba v této věci VŽDY

oslovit příslušné středisko probační a mediační služby.