Ústavní soud v červenci 2026 potvrdil, že soud může obviněného propustit z vazby ještě před uplynutím její maximální délky a současně mu uložit mírnější omezení — dohled probačního úředníka, zákaz vycestování nebo písemný slib. Nejde o obcházení zákona. Pro rodiny to znamená jediné: propuštění z vazby je úleva, ale ne vždy konec omezení. Vysvětlujeme, co nález znamená v praxi.
O co v případu šlo
Ústavní soud rozhodoval o stížnosti bývalého ředitele FN Motol Miloslava Ludvíka (spis. zn. III. ÚS 1480/26). Ten byl propuštěn z vazby zhruba měsíc před vyčerpáním její maximální zákonné délky, soud mu ale současně uložil dohled probačního úředníka, zákaz vycestování a další omezení. Stěžovatel tvrdil, že šlo o účelový postup: propustili ho jen proto, aby ho mohli dál omezovat tzv. vazebními substituty.
Ústavní soud stížnost zamítl (nález vyhlášen počátkem července 2026, soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová; soudce Milan Hulmák připojil odlišné stanovisko k části odůvodnění).
Co jsou vazební substituty
Vazba je krajní zásah do osobní svobody a smí trvat jen nezbytně nutnou dobu. Pokud vazební důvody trvají, může soud místo vazby využít mírnější opatření podle trestního řádu: písemný slib, dohled probačního úředníka, zákaz vycestování, peněžitou záruku (kauci) nebo elektronický monitoring.
Od 1. ledna 2026 platí nový § 73aa trestního řádu, který nově stanoví i maximální dobu trvání těchto opatření. Ani substituty tedy nemohou trvat neomezeně.
Hlavní závěry nálezu
Za prvé: rozhodující je skutečná doba strávená ve vazbě, ne čas, který uplynul od vzetí do vazby. Dokud skutečně vykonaná vazba nevyčerpala maximální přípustnou dobu, může soud o nahrazení vazby substituty rozhodnout kdykoli — i když je obviněný v tu chvíli už na svobodě.
Za druhé: maximální doba vazby a maximální doba substitutů jsou dva samostatné instituty. Doba ve vazbě se automaticky neodečítá od maximální doby substitutů ani naopak. (Právě k této části směřovalo odlišné stanovisko soudce Hulmáka.)
Za třetí: propuštění z vazby s uložením mírnějších omezení není obcházením zákona — opačný výklad by absurdně vedl k tomu, že by bylo „šetrnější“ nechat člověka ve vazbě déle.
Soud současně obecným soudům vytkl procesní chyby, mimo jiné nevrácení cestovního pasu poté, co pro jeho zadržování zanikl právní titul: pas měl soud vrátit i bez žádosti.
Co z toho plyne prakticky
Počítejte s tím, že propuštění z vazby může být spojeno s podmínkami: dohledem probačního úředníka (pravidelné hlášení), zákazem vycestování (odevzdání pasu), omezením pohybu či písemným slibem. Porušení těchto podmínek může vést k opětovnému vzetí do vazby.
Obhájce může nahrazení vazby navrhnout aktivně — kaucí, slibem, dohledem či elektronickým monitoringem. Ochota spolupracovat na podmínkách propuštění reálně zvyšuje šanci, že soud vazbu nahradí.
Pokud soud zadržuje cestovní pas bez právního titulu, má ho vrátit sám od sebe. Neudělá-li to, požádejte o vrácení písemně a odkažte na tento nález.
Časté otázky
Blízkého propustili z vazby s dohledem probačního úředníka. Je to normální?
Ano. Jde o zákonné opatření nahrazující vazbu. Ústavní soud potvrdil, že ho lze uložit i při propuštění před vyčerpáním maximální doby vazby.
Jak dlouho mohou omezení po propuštění trvat?
Od 1. 1. 2026 stanoví maximální dobu trvání vazebních substitutů § 73aa trestního řádu: opatření smí trvat jen nezbytně nutnou dobu a jejich souhrn nesmí přesáhnout jedenapůlnásobek maximální zákonné doby vazby, nestanoví-li zákon jinak. Konkrétní délka tedy závisí na typu řízení a závažnosti věci — poraďte se s obhájcem.
Započítává se doba ve vazbě do maximální doby omezení po propuštění?
Ne. Podle nálezu jde o dva samostatné instituty a vzájemné započítávání se neprovádí.
Co když obviněný podmínky poruší?
Soud může rozhodnout o opětovném vzetí do vazby, pokud maximální doba vazby nebyla vyčerpána a vazební důvody trvají.
Zdroje: Česká justice, 7. 7. 2026; Advokátní deník, 8. 7. 2026. Základní přehled o vazbě najdete v našem průvodci O vazbě.
