Výzkumný projekt v ČR zaměřený na děti vězňů s názvem Rodičovství za mřížemi realizovala Masarykova univerzita v Brně ve spolupráci s neziskovou organizací Mezinárodní vězeňské společenství a Vězeňskou službou ČR. Tříletý výzkum si kladl za cíl porozumět tomu, co se děje s dětmi, když jsou odloučeny od rodičů v důsledku věznění, a jaký to má vliv na jejich prospívání. Přestože oficiální statistika neexistuje, odhady hovoří až o 40 tisících dětí.
Dětem, kterým se často říká „neviditelné“ či „zapomenuté děti“, není v České republice věnována systematická odborná pomoc a jejich práva nejsou legislativně ukotvena. Přitom právě jejich křehkost a zranitelnost ukazují, jak důležitá je cílená podpora. Neziskové organizace jim ji poskytují například prostřednictvím letních kempů či klubů, kde se mohou pravidelně setkávat a zažívat pocit sounáležitosti.
„Ukázalo se, že uvěznění rodiče znamená pro děti, které mají s rodičem dobrý vztah, enormní emocionální zátěž. Negativně to ovlivňuje jejich psychiku, často jsou traumatizované. Odchod rodiče za mříže vytváří u dětí podmínky pro nepříznivou životní trajektorii, která ohrožuje nejen jejich přítomnost, ale i budoucnost,“ vysvětluje Jitka Navrátilová z Fakulty sociálních studií MU Brno, hlavní řešitelka výzkumu. Zároveň zdůrazňuje, že děti odsouzených rodičů nepředstavují jednotnou skupinu – každá z podskupin má jiné potřeby a vyžaduje rozdílné formy pomoci.
Studie ukázala, že děti po uvěznění rodiče ztrácejí jistotu i pocit bezpečí, přicházejí o potřebnou lásku a péči. Některé se potýkají s úzkostmi, poruchami spánku či sebepoškozováním, jiné se uzavírají do sebe nebo reagují neposlušností. Naopak pro děti, které žily v nefunkčních či násilných rodinných vztazích, může být uvěznění rodiče určitou úlevou.
Výzkum upozornil i na ekonomické důsledky: rodiny se často propadají do finančních problémů, někdy až do materiální nouze. To vše ukazuje, že priorita státu i společnosti by měla směřovat k cíleným opatřením, která těmto dětem poskytnou stabilitu a šanci na zdravý vývoj.
Na základě výsledků vznikly didaktické materiály a příručky pro sociální pracovníky. Plánuje se také jejich vzdělávání a hlubší spolupráce s ministerstvy (MPSV, MŠMT). „Na doporučení Výboru vlády pro práva dětí a Výboru vlády proti mučení vznikla pracovní skupina k dětem uvězněných rodičů, které jsme součástí. Výsledky výzkumu budou důležitým podkladem pro její práci,“ dodává Gabriela Kabátová, ředitelka MVS.
Tento projekt jasně ukazuje, že děti odsouzených rodičů potřebují nejen odbornou péči, ale i solidaritu celé společnosti. Jen díky ní lze jejich křehký svět posílit a vytvořit jim podmínky, ve kterých se mohou zdravě rozvíjet.
