Kázeňské tresty

Kázeňáky, nebo také flastry lze uložit jen za zaviněné porušení povinnosti, pořádku, nebo kázně. Kázeňáky nemá nikdo rád, zavírají totiž cestu k různým výhodám, posouvání se ve vnitřní diferenciaci a jednoznačně Vám zavírají cestu k podmíněnému propuštění. Pokud máte kázeňák nemá v podstatě smysl o cokoli takového žádat. K uložení kázeňského trestu je nutné nejdříve sepsat záznam o přestupku, následně by mělo dojít k objasnění skutečností atd… Odsouzený má právo se ke všem skutečnostem vyjádřit a má stejná práva jako u přestupkového řízení na svobodě. Kázeňský trest musí být přiměřený spáchanému přestupku. Proti rozhodnutí o udělení kázeňského trestu je možné podat stížnost, která nemá odkladný účinek (s výjimkou trestu propadnutí věci). Na podání stížnosti má odsouzený 3 dny ode dne oznámení. Kázeňskou pravomoc má vychovatel, speciální pedagog, vedoucí oddělení výkonu trestu, ředitel věznice a generální ředitel vězeňské služby. O stížnosti rozhoduje ředitel, nebo k tomu zmocněný zaměstnanec vězeňské služby do 5 dní. Obvykle o stížnosti rozhoduje výchovně nadřízený zaměstnanec. Pokud kázeňský trest udělil ředitel věznice, rozhoduje generální ředitel. Proti tomu je možné se ještě dále domáhat nápravy u soudu, to není možné u trestu důtky, snížení kapesného, zákazu balíčku a pokuty.

Druhy kázeňských trestů:

  1. Důtka – základní kázeňský trest, ukládá se za méně závažné přestupky, snadněji se zahlazuje
  2. Snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 měsíců. – Málo užívaný trest
  3. zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce – užívá se za středně závažná provinění
  4. propadnutí věci – většinou se ukládá vedle dalšího trestu, souvisí se zabavením nelegálních věcí
  5. umístění do uzavřeného oddílu s výjimkou aktivit programu zacházení až na 28 dní -tzv. měkká díra, ukládá se za opakované drobnější nebo střední přestupky
  6. celodenní umístění do uzavřeného oddělení až na 20 dní, – tzv. tvrdá díra, ukládá se za závažné přestupky
  7. umístění do samovazby až na 20 dní – nejtvrdší opatření tvrdá díra bez možnosti kontaktu s dalšími odsouzenými.

Díra, uzavřené oddělení

V závislosti na jednotlivých věznicích se může výkon kázeňského trestu na uzavřeném oddělení lišit. Nejtvrdší opatření je tzv. tvrdá díra nebo samovazba, kdy je odsouzený sám v zavřené cele, je mu nošeno jen jídlo a nemá na posteli ani matraci, tedy mimo dobu určenou ke spánku. Nemůže kouřit, ani pít kávu, není mu umožněno číst nic jiného než Bibli a dopisy. Místo už tak hrozného vězeňského munduru tzv. sintrů dostane ještě horší teplákovou soupravu. Jediné co mu tak zůstává, je hodinová vycházka většinou do koridoru.

V případě mírnější verze, má odsouzený zpravidla možnost číst a je možné, aby absolvoval nějakou aktivitu z programu zacházení. Každopádně ani tak, díra není nic příjemného a ocitnout se na oddělení kázeňských přestupků na 20 dní je náročné i pro otrlejší povahy.

Zahlazení kázeňského přestupku

Kázeňský přestupek lze zahladit teoreticky, kdykoli dostanete návrh na udělení kázeňské odměny. Prakticky však bývá nejkratší doba zahlazení kázeňského přestupku jedno hodnotící období, tedy 2 – 3 měsíce. Záleží samozřejmě na míře snahy odsouzeného, a především na závažnosti provinění. Může trvat třeba i 2 roky. Pokud je trest zahlazený, musí se na odsouzeného pohlížet, jako by nikdy nebyl potrestán.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.