Drogy ve vězení

Jak to tak bývá, realita se od výročních zpráv často významně liší. Tedy dle odhadu Obase je v českých věznicích přibližně 80-85% drogově závislých. Je tak jasné, že se tento smutný fenomén musí projevit na samotném životě ve věznicích, který výrazně negativně ovlivňují. V současné době jsou drogy dostupné ve všech věznicích ČR. Dalo by se napsat, že čím větší věznice, tím větší dostupnost drog. Vyplývá to jednak z logiky (více lidí, více možností) a potom taky z toho, že menší a vazební věznice mají větší šanci, si vězně vybírat. Drogy se do věznic dostávají třemi hlavními cestami.

1. Přenosem během návštěv.

Bez ohledu na důslednost kontrol mají odsouzení možnost drogu ukrýt nejčastěji v konečníku.

2. Přínosem zaměstnanců.

Určitá část zaměstnanců se snaží vydělat na poptávce po drogách a další se jakým-si záhadným způsobem ztotožňuje s vězni a jednoduše se jim snaží vyjít vstříc.

3.Poštovní zásilky.

Poslední dobou velmi málo užívaný způsob. Díky důsledným kontrolám je velmi riskantní. Dříve např. v šamponech, zubních pastách, bateriích.

4.Přehozy přes zeď.

Do některých věznic se dostávají drogy i přehozením přes zeď např. na vycházkový dvůr. Drogou se naplní např. tenisový míček a hodí se přes zeď věznice.

Samotné drogy se poté rozdělují do velmi malých dávek a prodávají mezi vězni za násobky cen na svobodě např. cena (platí ve větších věznicích) jednoho gramu pervitinu je ve vězení 4-6 tisíc korun, tablety subotexu 2-3 tisíce korun (jedna tableta cca 10 dávek). Asi se ptáte, kde na to vězni berou. V první řadě je nutno napsat, že veliká část má někoho, kdo mu drogu přinese, tedy si část vezme, zbytek prodá a má na další z příští návštěvy. V řadě druhé, naprostá většina odsouzených bere ve vězení drogy jen svátečně (na víc není). Samozřejmě jsou i ve vězení bossové, kteří mají z drog obchod a velmi dobrý. Drogy potom za ně přenášejí i prodávají tzv. koni a vězeňská služba je v podstatě bezmocná. To je realita.

Obrovským problémem jsou zdravotní rizika.  Většina narkomanů si drogu aplikuje nitrožilně a k tomu potřebuje stříkačku, že je to problém a odsouzení si je půjčují, netřeba psát. Šíří se tak hlavně hepatitida C a HIV, skrze ně po propuštění i dál ve světě za zdí. Vím o případu, kdy si muklík aplikoval drogu propiskou.

Z hlediska pevných kontrol jsem přesvědčený, že vězeňská služba dělá maximum možného. Důvod proč selhává, vidím ve dvou rovinách. 1. Nedaří se odsouzené motivovat ke změně postojů a naprostá většina resocializačních programů funguje jen na papíře. S odsouzenými se nepracuje, jen se o práci píše. Bezdrogové zóny jsou jen způsob, jak věznice získávají prostředky a nic víc za tím nestojí. 2. Věznice provádějí velmi málo kontrol na přítomnost zakázaných látek v těle. Pokud by totiž odsouzený věděl, že k takové kontrole během krátké doby dojde, drogu si z obavy z následků nevezme.

Tolik k drogám ve vězení.

 

Oficiální zpráva NMS

  • Trestná činnost v souvislosti s drogami zahrnuje čtyři druhy trestné činnosti. Prvním jsou trestné činy spočívající v porušování drogové legislativy označované také jako primární drogová kriminalita. Pro ostatní se používá termín sekundární drogová kriminalita – ta zahrnuje trestné činy pod vlivem drog, ekonomicky motivovanou trestnou činnost problémových uživatelů drog a závislých a systémovou trestnou činnost související s výrobou a distribucí drog.
  • V r. 2014 pokračoval nárůst počtu pachatelů drogových trestných činů ve všech fázích trestního řízení, tj. zadržených, stíhaných, obžalovaných i odsouzených. Primární drogové trestné činy v r. 2014 tvořily 2 % veškeré zjištěné trestné činnosti, z toho trestné činy výroby, pašování a prodeje drog představují dlouhodobě 80 % a trestné činy přechovávání a pěstování pro vlastní potřebu 15-20 %.
  • Za drogové trestné činy  bylo v r. 2014 zadrženo a stíháno 3 925, resp. 3 989 osob, a to nejčastěji z důvodu výroby, pašování a prodeje pervitinu či konopných látek. Obžalováno bylo
    2 929 osob a pravomocně odsouzeno 2 654 osob. Nejčastěji uloženou sankcí byl podmíněně odložený trest odnětí svobody. Od r. 2008 se snižoval podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody ve prospěch sankcí nespojených s odnětím svobody, v r. 2014 se tento trend zastavil. Ochranné léčení bylo v r. 2014 uloženo 315 osobám, z toho bylo 118 závislých na nealkoholových drogách, 197 na alkoholu.
  • V r. 2014 bylo projednáno 1 834 přestupků nedovoleného nakládání s OPL (o 148 více než v r. 2013), což představuje přibližně 0,6 % všech přestupků.
  • Podle údajů Police ČR bylo 19,7 tis. trestných činů v r. 2014 spácháno pod vlivem návykových látek, z toho 78 % pod vlivem alkoholu a 22 % nealkoholových drog. Jak pod vlivem alkoholu, tak nealkoholových drog se pachatelé dopustili nejčastěji trestných činů ohrožení pod vlivem návykových látek anebo opilství.
  • Dostupnost adiktologických služeb ve věznicích se ve srovnání s předchozím rokem nezměnila. Léčbu závislostí ve vězení bylo v r. 2014 možno absolvovat v 8 věznicích z celkem 35, ochrannou léčbu ve 4 věznicích. Substituční léčba byla poskytována v 7 věznicích. S některou z NNO spolupracovalo na realizaci aktivit protidrogové politiky 26 věznic, z toho intenzivnější spolupráci vykázalo 17 věznic.
  • Podle výsledků třetí vlny dotazníkové studie realizované mezi odsouzenými vězni
    v r. 2014 mělo alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou v životě 54 % respondentů. Kromě tabáku a alkoholu měli respondenti nejčastěji zkušenost s konopnými látkami, pervitinem či amfetaminy a tlumivými léky bez předpisu. Ve vězení byly podle respondentů nejdostupnějšími návykovými látkami alkohol vyrobený ve věznici a léky bez předpisu. V průběhu některého z pobytů ve vězení užilo nějakou drogu, včetně alkoholu, 25 % respondentů. Nelegální drogu nebo lék bez předpisu užilo ve vězení
    21 % respondentů. Zkušenost s injekčním užitím drog někdy v životě uvedlo 31 % respondentů. Za problémové uživatele drog lze označit 30 % vězňů, což je v přepočtu na celkový počet odsouzených přibližně 4 800 osob.