Majetkové trestné činy jsou vyjmenované v páté hlavě zvláštní části trestního zákoníku (§ 205 – § 232). Tyto trestné činy směřují proti vlastnictví (např. krádež, zpronevěra) a majetku jako celku (např. podvod). Patří sem i trestné činy ohrožující nehmotné statky, jako jsou osobní informace, autorská práva apod. (např. neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací). Naše majetkové zájmy jsou ale ohroženy i dalšími trestnými činy, které jsou uvedeny jinde v trestním zákoníku. Jde např. o trestný čin loupeže (patří mezi trestné činy proti svobodě), výtržnictví (trestné činy proti pořádku), nebo trestné činy hospodářské.
Vyjádření rozsahu škody způsobené trestným činem je zakotveno v zákoně (§ 138 odst. 1 trestního zákoníku):
- škoda nikoli nepatrná – nejméně 10 000 Kč,
- škoda nikoli malá – nejméně 50 000 Kč,
- škoda větší – nejméně 100 000 Kč,
- škoda značná – nejméně 1 000 000 Kč,
- škoda velkého rozsahu – nejméně 10 000 000 Kč.
Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.
Byl Vám článek přínosný? Napište nám.
