Jak to tak bývá, realita se od výročních zpráv často významně liší. Tedy dle odhadu Obase je v českých věznicích přibližně 80-85% drogově závislých. Je tak jasné, že se tento smutný fenomén musí projevit na samotném životě ve věznicích, který výrazně negativně ovlivňují. V současné době jsou drogy dostupné ve všech věznicích ČR. Dalo by se napsat, že čím větší věznice, tím větší dostupnost drog. Vyplývá to jednak z logiky (více lidí, více možností), a potom taky z toho, že menší a vazební věznice mají větší šanci si vězně vybírat. Drogy se do věznic dostávají třemi hlavními cestami:

1. Přenosem během návštěv

Bez ohledu na důslednost kontrol mají odsouzení možnost drogu ukrýt nejčastěji v konečníku.

1. Přínosem zaměstnanců

Určitá část zaměstnanců se snaží vydělat na poptávce po drogách, a další se jakýmsi záhadným způsobem ztotožňuje s vězni a jednoduše se jim snaží vyjít vstříc.

1. Poštovní zásilky

Poslední dobou velmi málo užívaný způsob. Díky důsledným kontrolám je velmi riskantní. Dříve např. v šamponech, zubních pastách, bateriích.

1. Přehozy přes zeď

Do některých věznic se dostávají drogy i přehozením přes zeď, např. na vycházkový dvůr. Drogou se naplní např. tenisový míček a hodí se přes zeď věznice.

Samotné drogy se poté rozdělují do velmi malých dávek a prodávají mezi vězni za násobky cen na svobodě. Např. cena  jednoho gramu pervitinu  (platí ve větších věznicích)   je 4-6 tisíc korun, tablety subotexu 2-3 tisíce korun (jedna tableta cca 10 dávek). Asi se ptáte, kde na to vězni berou. V první řadě je nutno napsat, že veliká část má někoho, kdo mu drogu přinese. Tedy si část vezme, zbytek prodá a má na další z příští návštěvy. V řadě druhé naprostá většina odsouzených bere ve vězení drogy jen svátečně (na víc není). Samozřejmě jsou i ve vězení bossové, kteří mají z drog obchod, a velmi dobrý. Drogy potom za ně přenášejí i prodávají tzv. koně, a vězeňská služba je v podstatě bezmocná. To je realita.

Obrovským problémem jsou zdravotní rizika.  Většina narkomanů si drogu aplikuje nitrožilně a k tomu potřebuje stříkačku. Že je to problém, a odsouzení si je půjčují, netřeba psát. Šíří se tak hlavně hepatitida C a HIV, skrze ně po propuštění i dál ve světě za zdí. Vím o případu, kdy si muklík aplikoval drogu propiskou.

Z hlediska pevných kontrol jsem přesvědčený, že vězeňská služba dělá maximum možného. Důvod, proč selhává, vidím ve dvou rovinách. 1. Nedaří se odsouzené motivovat ke změně postojů a naprostá většina resocializačních programů funguje jen na papíře. S odsouzenými se nepracuje, jen se o práci píše. Bezdrogové zóny jsou jen způsob, jak věznice získávají prostředky a nic víc za tím nestojí. 2. Věznice provádějí velmi málo kontrol na přítomnost zakázaných látek v těle. Pokud by totiž odsouzený věděl, že k takové kontrole během krátké doby dojde, drogu si z obavy z následků nevezme.                                                                                                                                                                                                                  Tolik k drogám ve vězení.

 Oficiální zpráva NMS

• Trestná činnost v souvislosti s drogami zahrnuje čtyři druhy trestné činnosti. Prvním jsou trestné činy spočívající v porušování drogové legislativy označované také jako primární drogová kriminalita. Pro ostatní se používá termín sekundární drogová kriminalita – ta zahrnuje trestné činy pod vlivem drog, ekonomicky motivovanou trestnou činnost problémových uživatelů drog a závislých, a systémovou trestnou činnost související s výrobou a distribucí drog.
• V r. 2014 pokračoval nárůst počtu pachatelů drogových trestných činů ve všech fázích trestního řízení, tj. zadržených, stíhaných, obžalovaných i odsouzených. Primární drogové trestné činy v r. 2014 tvořily 2 % veškeré zjištěné trestné činnosti, z toho trestné činy výroby, pašování a prodeje drog představují dlouhodobě 80 % a trestné činy přechovávání a pěstování pro vlastní potřebu 15-20 %.
• Za drogové trestné činy  bylo v r. 2014 zadrženo a stíháno 3 925, resp. 3 989 osob, a to nejčastěji z důvodu výroby, pašování a prodeje pervitinu či konopných látek. Obžalováno bylo
  2 929 osob a pravomocně odsouzeno 2 654 osob. Nejčastěji uloženou sankcí byl podmíněně odložený trest odnětí svobody. Od r. 2008 se snižoval podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody ve prospěch sankcí nespojených s odnětím svobody, v r. 2014 se tento trend zastavil. Ochranné léčení bylo v r. 2014 uloženo 315 osobám, z toho bylo 118 závislých na nealkoholových drogách, 197 na alkoholu.
• V r. 2014 bylo projednáno 1 834 přestupků nedovoleného nakládání s OPL (o 148 více než v r. 2013), což představuje přibližně 0,6 % všech přestupků.
• Podle údajů Police ČR bylo 19,7 tis. trestných činů v r. 2014 spácháno pod vlivem návykových látek, z toho 78 % pod vlivem alkoholu a 22 % nealkoholových drog. Jak pod vlivem alkoholu, tak nealkoholových drog se pachatelé dopustili nejčastěji trestných činů ohrožení pod vlivem návykových látek anebo opilství.
• Dostupnost adiktologických služeb ve věznicích se ve srovnání s předchozím rokem nezměnila. Léčbu závislostí ve vězení bylo v r. 2014 možno absolvovat v 8 věznicích z celkem 35, ochrannou léčbu ve 4 věznicích. Substituční léčba byla poskytována v 7 věznicích. S některou z NNO spolupracovalo na realizaci aktivit protidrogové politiky 26 věznic, z toho intenzivnější spolupráci vykázalo 17 věznic.
• Podle výsledků třetí vlny dotazníkové studie realizované mezi odsouzenými vězni
  v r. 2014 mělo alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou v životě 54 % respondentů. Kromě tabáku a alkoholu měli respondenti nejčastěji zkušenost s konopnými látkami, pervitinem či amfetaminy a tlumivými léky bez předpisu. Ve vězení byly podle respondentů nejdostupnějšími návykovými látkami alkohol vyrobený ve věznici a léky bez předpisu. V průběhu některého z pobytů ve vězení užilo nějakou drogu, včetně alkoholu, 25 % respondentů. Nelegální drogu nebo lék bez předpisu užilo ve vězení
  21 % respondentů. Zkušenost s injekčním užitím drog někdy v životě uvedlo 31 % respondentů. Za problémové uživatele drog lze označit 30 % vězňů, což je v přepočtu na celkový počet odsouzených přibližně 4 800 osob.