Co říká zákon
Upozornění: Od 1. ledna 2026 je účinná novela trestního zákoníku č. 270/2025 Sb., která zásadně mění podmínky podmíněného propuštění. Následující text odpovídá aktuálnímu znění zákona. Plné oficiální znění najdete na zakonyprolidi.cz.
§ 88 — Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
Změna formulace od 1.1.2026: Dříve zákon stanovil, že „soud může odsouzeného podmíněně propustit“ — zákon výslovně ponechával rozhodnutí na úvaze soudu. Nové znění říká, že „soud odsouzeného podmíněně propustí„. Výklad této změny je mezi právníky předmětem diskuze — někteří hovoří o vzniku právního nároku, jiní upozorňují, že soud nadále posuzuje splnění podmínek (prokázané polepšení, prognóza řádného života) a rozhodovací praxe soudů se zatím výrazně nezměnila.
(1) Soud odsouzeného podmíněně propustí na svobodu, jestliže odsouzený vykonal stanovenou část trestu, svým chováním a plněním svých povinností po právní moci rozsudku prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život, nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného.
(2) Stanovenou částí trestu se rozumí:
a) alespoň polovina uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, nebo
b) alespoň třetina u odsouzeného, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin (s výjimkami uvedenými v zákoně — viz níže) a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody.
Výjimky z písmene b), kdy nelze žádat po ⅓, zahrnují zvlášť závažné zločiny:
- kterým byla nebo měla být způsobena smrt (nejde-li o zabití podle § 141 odst. 1),
- kterým byla nebo měla být způsobena těžká újma na zdraví,
- jejichž znakem je spáchání na těhotné ženě nebo na dítěti,
- spáchané jako člen organizované skupiny nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny,
- spáchané v úmyslu umožnit nebo usnadnit teroristický trestný čin,
- uvedené v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté a třinácté zvláštní části trestního zákoníku.
(3) Jestliže odsouzený za přečin prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba, soud ho podmíněně propustí na svobodu i předtím, než vykonal stanovenou část trestu. Soud nevyhoví návrhu ředitele věznice, jen je-li zjevné, že by odsouzený po propuštění nevedl řádný život.
(4) Nové kritérium od 1.1.2026: Soud při rozhodování přihlédne k tomu, zda odsouzený projevil dostatečnou snahu k napravení následků trestné činnosti — zda nahradil nebo se snažil nahradit způsobenou škodu či jinou újmu, zda vydal bezdůvodné obohacení, nebo zda odstranil jiné škodlivé následky. Soud rovněž přihlíží k postoji odsouzeného k výkonu ochranného léčení.
Poznámka: Oproti dřívějšímu znění se již nehodnotí, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu — tato podmínka byla novelou odstraněna.
(5) Osoby odsouzené za nejzávažnější trestné činy — zejména vraždu (§ 140), těžké ublížení na zdraví (§ 145 odst. 3), znásilnění (§ 185 odst. 3, 4), obchodování s lidmi (§ 168 odst. 4, 5), loupež (§ 173 odst. 3, 4), teroristické činy a další taxativně vyjmenované v zákoně — mohou být podmíněně propuštěny až po výkonu dvou třetin uloženého trestu, nehrozí-li opakování.
Úplný výčet trestných činů s povinností vykonat ⅔ trestu: § 140, § 141 odst. 2, § 145 odst. 3, § 149 odst. 4, § 159 odst. 3–4, § 164 odst. 3–4, § 168 odst. 4–5, § 170 odst. 2–3, § 172 odst. 2–3, § 173 odst. 3–4, § 174 odst. 3–4, § 175 odst. 3–4, § 185 odst. 3–4, § 187 odst. 3–4, § 272 odst. 2–3, § 283 odst. 4, § 290, § 292 odst. 3, § 309–312, § 314, § 316 odst. 3–4, § 320, § 339 odst. 3, § 340 odst. 4, § 400–402, § 405a–406, § 409, § 411 odst. 3, § 412–415 odst. 3, a odsouzení k výjimečnému trestu nad 20 až do 30 let (§ 54 odst. 2).
(6) Osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí může být podmíněně propuštěna až po nejméně dvaceti letech výkonu tohoto trestu, nehrozí-li opakování.
§ 331 trestního řádu — Procesní úprava podmíněného propuštění
(1) O podmíněném propuštění rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, na žádost odsouzeného, nebo i bez takové žádosti, a to ve veřejném zasedání. Soud vyrozumí o konání veřejného zasedání i poškozeného, který o to požádal.
Změna od 1.1.2026: Žádost o podmíněné propuštění podle § 88 odst. 3 (předčasné propuštění u přečinů) může odsouzený podat jen s kladným stanoviskem ředitele věznice.
Byla-li žádost zamítnuta, může ji odsouzený opakovat teprve po uplynutí šesti měsíců od zamítavého rozhodnutí, ledaže by byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula zákonem stanovená lhůta.
(2) Poznámka: Novelou bylo zrušeno návrhové oprávnění zájmových sdružení občanů k podání návrhu na podmíněné propuštění.
(3) Navrhne-li podmíněné propuštění ředitel věznice, nebo se k návrhu připojí, může rozhodnutí o podmíněném propuštění učinit se souhlasem státního zástupce též předseda senátu.
(5) Při podmíněném propuštění za současného vyslovení dohledu nad odsouzeným nebo při uložení přiměřených omezení platí přiměřeně ustanovení o výkonu dohledu.
Co se změnilo od 1. ledna 2026 — shrnutí pro rodiny
1. „Může“ → „Propustí“ — Zákon nově používá formulaci „soud propustí“ místo „soud může propustit“. Jaký bude skutečný dopad na praxi soudů, se teprve ukáže — zatím se rozhodovací praxe výrazně nezměnila. Splnění podmínek (prokázané polepšení, prognóza řádného života) nadále posuzuje soud.
2. Snaha o náhradu škody — Soud nově hodnotí, zda se odsouzený snažil nahradit škodu. Nemusí ji uhradit celou — důležitá je prokázaná snaha. Jako rodina můžete pomoci doložit úhrady nebo dohody o splácení.
3. Dobrovolný nástup trestu — Dříve soud přihlížel k tomu, zda odsouzený nastoupil dobrovolně. Tato podmínka byla odstraněna.
4. Zájmová sdružení — Již nemohou podávat návrhy na podmíněné propuštění. Žádost podává odsouzený sám, jeho obhájce, ředitel věznice nebo státní zástupce.
5. Časové hranice beze změn — Polovina (½), třetina (⅓), dvě třetiny (⅔) a 20 let u doživotí zůstávají stejné jako dříve.
6. Lhůta pro opakování — Při zamítnutí lze žádost opakovat po 6 měsících (beze změny).
Kompletní aktuální znění zákona: § 88 trestního zákoníku · § 331 trestního řádu · Novela: zákon č. 270/2025 Sb.
Co to znamená v praxi — pohled za zdi
Zákon se změnil. Praxe soudů zatím nikoli.
Formulace „soud propustí“ vypadá na papíře jako právní nárok. Ve skutečnosti však zákon stále obsahuje podmínky, které ponechávají soudu široký prostor pro vlastní úvahu — především požadavek, že od odsouzeného „lze očekávat, že povede řádný život„. A právě zde se v praxi láme chleba.
Soudy běžně zamítají i při splnění formálních podmínek. Odsouzený má odpykanou polovinu trestu, kladné hodnocení věznice, plní program zacházení, má zajištěné bydlení i práci — a soud přesto žádost zamítne s odůvodněním, že „nelze předpokládat vedení řádného života“. Toto odůvodnění je ve většině případů formulováno obecně a je obtížně napadnutelné, přestože reálně předpokládat budoucí chování člověka lze jen velmi omezeně.
Návrh ředitele věznice má váhu, ale není zárukou. Když podmíněné propuštění navrhuje přímo ředitel věznice, je to silný signál — znamená to, že odborníci, kteří odsouzeného denně vidí, považují další trest za zbytečný. Přesto soudy někdy zamítnou i takový návrh.
Advokát je zásadní. Bez advokáta soud nemusí rozhodnutí podrobně odůvodnit. S advokátem zpravidla musí — a kvalitní odůvodnění zamítavého rozhodnutí je nezbytný základ pro podání stížnosti k nadřízenému soudu. Stížnost je přitom jediný účinný opravný prostředek. Investice do advokáta se proto vyplatí, i když to není levné — často rozhoduje o měsících až letech na svobodě.
Statistiky úspěšnosti se dramaticky liší podle soudů. U některých okresních soudů je úspěšnost žádostí o PP přes 40 %, u jiných pod 15 % — při srovnatelné skladbě odsouzených. To samo o sobě ukazuje, že rozhodování závisí do značné míry na přístupu konkrétního soudce, nikoliv pouze na splnění zákonných podmínek. Podrobné statistiky najdete v sekci Statistiky podmíněného propuštění.
Co udělat pro co největší šanci:
- Zajistit advokáta — nejlépe takového, který má zkušenost s PP u konkrétního soudu.
- Připravit kompletní podklady: potvrzení o bydlení, potvrzení o zaměstnání nebo příslib práce, doklady o splácení škody.
- Pokud je to možné, požádat o spolupráci s Probační a mediační službou ještě před podáním žádosti.
- Při zamítnutí vždy podat stížnost — zejména pokud soud odůvodnil zamítnutí obecnými frázemi. Vzor stížnosti.