Z HISTORIE MĚSTA ZNOJMA

Člověk osídlil znojemský kraj již v době kamenné a početné důkazy o tom najdete v muzeích. Stavební památky pocházejí až z tisíciletého období souvislého slovanského osídlení a jsou roztroušeny po celém kraji. První písemná zmínka o městě Znojmě je na listině z roku 1048 za českého knížete Břetislava, po jehož smrti se stalo sídlem údělných knížat. Město rozkvetlo jako pohraniční pevnost Českého státu, ale též jako místo styku české a německé kultury. Žilo z práce řemeslníků, obchodníků a zvláště z pěstování vína. Za mnohonárodní monarchie Habsburků ztrácelo pohraniční charakter, ale zato využívalo možnosti obchodní trasy z Prahy do Vídně. Jako jedno z nejvýznačnějších měst bývalého království Českého se pro nedostatek nerostných surovin nestalo střediskem průmyslové výroby, bylo ušetřeno radikální přestavby, a proto si zachovalo monumentální historické architektonické bohatství jako málokteré město střední Evropy. Nová výstavba města ve dvacátém století pokračovala vně historického centra, kolem něhož se vytvořila nová předměstí. Město Znojmo je situováno na pahorcích nad řekou Dyjí, která tu zahloubením se svými přítoky vytvořila romantická údolí, takže architektonická krása je tu znásobena nádhernou přírodní scenérií. K jádru města uvnitř hradeb se zachovalými věžemi a k bývalému královskému hradu se jako historické dominanty připojují starobylé výšinné Hradiště a mohutný komplex bývalého kláštera v Louce, který se nachází při přechodu přes řeku Dyji. Jako jedno z nejvýznamnějších měst bývalého království Českého je Znojmo středoevropskou pokladnicí architektonického bohatství. Proto bylo jeho jádro prohlášeno roku 1971 za historickou památkovou rezervaci. Historické Znojmo navazuje na tradici Hradiště sv. Hypolita. Románské období je tu dokumentováno především rotundou na bývalém hradě z 11. století. Tato rotunda z počátku našeho tisíciletí je unikátní historickou památkou středoevropského významu. Dalším skvostem je dokonale zachovalá románská krypta pod kostelem v Louce. Na románském podloží vznikaly další impozantní stavby, kostel sv. Mikuláše, poschoďová kaple sv. Václava, bývalý minoritský klášter se zachovalým ambitem a štíhlá radniční věž. Jen s malými narušeními jako historický celek jsou zachovalá hlavní náměstí Horní a Dolní, kde na renesanční výstavbu navazují šlechtické paláce z pozdějších období. Budovy mnoha kostelů se svými věžemi se ve Znojmě uvnitř hradeb vypínají nad měšťanskými domy a šlechtickými paláci a k této historické části se připojuje budova divadla z roku 1900, secesní evangelický kostel, budova gymnázia a budova bývalého krajského soudu. Dávná historie města začala v několika osadách, které byly sjednoceny povýšením na město roku 1226, odkdy se začaly budovat v celém půdoryse zachovalé hradby a město jako významný hospodářský a politický celek, který navázal důstojně na tradici bývalého hradu Znojma, sídla údělných knížat. Do druhé poloviny 17. století leželo Znojmo na obranné linii proti turecké expanzi. Roku 1809 tu byl císař Napoleon na vrcholu své slávy, když po nezdařené bitvě u Wargamu rozhodně porazil rakouského císaře u Znojma. Scházeli se tu k poradám králové, konaly se tu zemské sněmy. Roku 1437 tu zemřel císař Zikmund, v roce 1630 tu verboval Albrecht z Valdštejna jako generalissimus císařské armády sbor proti Švédům. Znojmo bylo dlouhou dobu jednou z bašt Evropy proti pronikající balkanizaci pod panstvím Turků.

HISTORIE VĚZNICE VE ZNOJMĚ

Historie vězeňství na Znojemsku je z písemných dokumentů doložena již ve 13. a 14 století. Zmiňuje se o ní například kniha „Ze starého Znojma“ V dochovaných záznamech se objevil například písemně zaznamenaný výslech a odsouzení ženy, která byla v roce 1633 obžalovaná z čarodějnictví. Můžeme se také dozvědět, jak ve městě pracoval kat nebo jak se trestala krádež v 15. a 16. století. První zmínka o věznici ve Znojmě je ze dne 19. ledna 1853, kdy byl nařízením číslo 10 ministerstva zřízen krajský soud, který byl obsazen presidentem, zemskými soudními rady, adjunkty a kancelisty, dále personálem věznice a okresní soud obsazen přednostou, adjunkty a kancelisty. Oba soudy úřadovali ve staré radnici a přilehlé budově zvané taverna na Obrokové ulici. Státní zastupitelství mělo svou úřadovnu na Horním náměstí číslo 8. Věznice byla v budově bývalého kláštera Františkánů – dnes část Jihomoravského muzea – na ulici Přemyslovců, která byla kdysi osázena akáty a odsud tedy znojemské rčení,když byl někdo ve vazbě, nebo si odpykával trest: „Je na akátové uličce“. Jako staveniště pro novou budovu krajského soudu přenechalo město státu celou západní stranu náměstí Republiky (celkem 10200 m2). I když staveniště bylo předáno až v březnu 1913, práce již pokračovaly od roku 1912. Celá stavba měla být hotova do října 1915. Zdařilá práce stavitelů Jana Ungera, Klementa Přinosila a Františka Svobody využívající novoklasicistní prvky si vyžádala na tehdejší dobu úctyhodné náklady 1.680.000,– korun. Stavitelské a betonářské práce prováděla brněnská firma Donath a spol. a tesařská firma Josef John. Soudní budova a věznice se předaly dne 29. května 1918 do užívání, ale činnost soudu začala teprve v červnu 1919, i když hlavní schodiště ještě nebylo dostavěno. Věznice byla zřízena pro 150 trestanců, kde bylo 80 cel pro samovazbu a 15 cel společných. Po druhé světové válce (asi od roku 1956) přestala sloužit svému původnímu účelu a až do začátku devadesátých let (do září 1990) ji využívali pohraničníci jako středisko pro výuku kuchařů. Po roce 1990 byla budova předána do správy Veřejné bezpečnosti Jihomoravského kraje a uvažovalo se o jejím využití pro depozitáře Moravského zemského archivu.

Novodobá historie znojemského vězeňství započala dne 12. 3. 1991, kdy tehdejší generální ředitel VS ČR navštívil město Znojmo a po jednání s předsedkyní Okresního soudu – promovaným právníkem paní Ludmilou Donátovou, inicioval možnost znovuobnovení věznice ve Znojmě. K iniciativě se připojila i městská rada. Byla provedena prohlídka objektu a přípravné práce na obnovu věznice začaly ve druhé polovině roku 1994, vlastní práce pak počátkem roku 1995. Na obnově se podílely největší měrou Vojenské stavby Brno a Pozemní stavby Znojmo. Dne 30. 5. 1996 byla tzv. „malá kolaudace“ a dne 11. listopadu 1996 celková kolaudace zrekonstruovaného objektu, který si vyžádal 260 miliónů korun.