Vše co potřebujete vědět o podmíněném propuštění

Podmíněné propuštění z výkonu trestu je jedním z nejvýznamnějších motivačních faktorů pro odsouzené a je tedy významným faktorem vězeňství. Princip podmíněného propuštění je v zásadě jednoduchý. Za určitých podmínek soud propustí odsouzeného z výkonu trestu ještě před koncem uloženého trestu, pokud pak odsouzený podmínky dodrží, je mu zbytek trestu odpuštěn.

 

Podmínky pro podání žádosti o podmíněné propuštění

 

Český právní řád upravuje problematiku podmíněného propuštění jednak v ustanovení hmotného práva, tedy v § 88 Trestního zákona a jednak z hlediska procesního v § 331 trestního řádu. 

Pro kladné rozhodnutí soudu o žádosti o podmíněné propuštění je třeba splnit hned několik základních podmínek. 

• Žádost, případně návrh musí být podány oprávněnou osobou k soudu, v jehož obvodě odsouzený vykonává trest odnětí svobody.

• Odsouzený musí vykonat určitou část trestu, případně dodržet lhůtu opakovaného podání

• Odsouzený svým chováním po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení.

• Od odsouzeného lze v budoucnu očekávat, že povede řádný život.

 

Tedy k jednotlivým podmínkám:

 

• Žádost, případně návrh musí být podány oprávněnou osobou k soudu, v jehož obvodě odsouzený vykonává trest odnětí svobody.

 

• Kdo je oprávněný podat žádost/návrh o podmíněné propuštění

 

• Odsouzený

Za odsouzeného může podat žádost též advokát na základě udělení plné moci, případně určením Českou advokátní komorou nebo ustanovení soudem (zejména v případě mladistvých) a zákonný zástupce.  

Za odsouzeného ve smyslu zákona nemohou jednat osoby blízké (s výjimkou zákonných zástupců u odsouzených mladistvých). Proto soud zpravidla odmítne žádost podanou blízkými osobami a celý proces se tak často protáhne. 

• Ředitel věznice

Ředitel věznice má právo podat za odsouzeného návrh na podmíněné propuštění, pokud to uzná z vhodné. Jedná se o výjimečný institut používaný jako významná motivace pro odsouzené, kterým se tak postavení odsouzeného před soudem významně zlepší. Soud však ani v takovém případě není povinný návrhu vyhovět a ani takové podání není zárukou podmíněného propuštění.

Speciální úprava je pak u odsouzených za přečin, kde může ředitel věznice podat návrh na podmíněné propuštění kdykoli během výkonu trestu. Není tedy vázán žádnou zákonnou lhůtou. A soud návrhu nevyhoví jen v případě, je-li zjevné, že odsouzený po propuštění nepovede řádný život. 

Se souhlasem státního zástupce může o podmíněném propuštění v případě podání žádosti ředitelem věznice rozhodnout předseda senátu sám. 

Ředitel věznice může po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu podmíněné propuštění návrh ihned opakovat.  

Ředitel věznice se stejně tak může k žádosti odsouzeného ,,pouze“ připojit. 

• Státní zástupce

Návrh na podmíněné propuštění odsouzeného může podat i státní zástupce. Velice výjimečný institut, se kterým se běžně nesetkáváme. 

• Zájmové sdružení občanů, pokud zároveň navrhne záruku za dovršení nápravy odsouzeného

Trestní řád považuje za zájmové sdružení občanů odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, ostatní občanská sdružení s výjimkou politických stran a hnutí, církve, náboženských společnosti a právnické osoby sledující v předmětu své činnosti charitativní účely.

Soud při projednávání návrhu na podmíněné propuštění zpravidla zkoumá kontakt zájmového sdružení občanů s odsouzeným, průběh spolupráce i schopnost zájmového sdružení občanů dostát své záruky. Je proto dobré velmi dobře zvážit, se kterým zájmovým sdružením občanů bude odsouzený spolupracovat. V případě dobře zvoleného zájmového sdružení a dlouhodobější spolupráce, jsou takové záruky významnou výhodou odsouzeného při jednání o podmíněném propuštění. V případě zamítnutí takového návrhu může zájmové sdružení po nabytí právní moci rozhodnutí návrh opakovat. 

Věcně příslušným soudem pro jednání o žádosti o podmíněné propuštění je okresní soud, v případě Prahy obvodní soud, v Brně pak městský soud.

 

• Kdy je možné žádost/návrh na podmíněné propuštění podat 

1. Po jedné třetině trestu může žádost o podmíněné propuštění podat odsouzený, který je ve výkonu trestu poprvé a nebyl odsouzený pro zvlášť závazný zločin, kterým byla nebo měla být způsoben smrt, těžká újma na zdraví, nebyl spáchaný na těhotné ženě nebo dítěti, nespáchal jako člen organizované skupiny, který nesouvisel s terorismem a který není uvedený v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté a třinácté, trestního zákona. (Zvlášť závažný zločin je přitom zločin, za který trestní zákon stanoví horní hranici trestní sazby nejméně 10 let. )
2. Po polovině trestu u všech ostatních s výjimkou odsouzených, kteří mohou žádat až po dvou třetinách trestu. 
3. Po dvou třetinách trestu odsouzení pro zločiny vraždy (§ 140), zabití podle § 141 odst. 2, těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 3, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 4, nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy podle § 159 odst. 3, 4, neoprávněného odebrání tkání a orgánů podle § 164 odst. 3, 4, obchodování s lidmi podle § 168 odst. 4, 5, zbavení osobní svobody podle § 170 odst. 2, 3, zavlečení podle § 172 odst. 3, 4, loupeže podle § 173 odst. 3, 4, braní rukojmí podle § 174 odst. 3, 4, vydírání podle § 175 odst. 3, 4, znásilnění podle § 185 odst. 3, 4, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 3, 4, obecného ohrožení podle § 272 odst. 2, 3, nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 4, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 292 odst. 3, vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství podle § 316 odst. 3, 4, válečné zrady (§ 320), násilného překročení státní hranice podle § 339 odst. 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 4, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), styků ohrožujících mír (§ 409), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle § 411 odst. 3, válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, jakož i osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let (§ 54 odst. 2)
4. Odsouzení na doživotí mohou žádat o podmíněné propuštění po 20 letech věznění. Soud však může při rozhodování o trestu lhůtu prodloužit tak, že do ní nezapočítá dobu, kterou stráví ve věznici se zvýšenou ostrahou. V takovém případě může žádat nejdříve po 30 letech.

Kalkulačka podmíněného propuštění zde.

 

• Kdy je možné žádost o podmíněné propuštění opakovat 

Zpravidla platí, že v případě zamítnutí žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění, je možné žádost opakovat nejdříve po 6 měsících od okamžiku právní moci zamítavého rozhodnutí. Pokud tedy odsouzený podal proti usnesení stížnost, počítá se lhůta až od rozhodnutí soudu 2. stupně.

Výjimky:

• Výjimkou z tohoto zákonného pravidla může být situace zmiňovaná v judikátu Městského soudu v Praze 6To59/2018. 

Tedy:

V případě, kdy je zamítnuta žádost odsouzeného, kterou podal po třetině trestu ve smyslu §88 odst. 1 b), je možné žádost o podmíněné propuštění opakovat i dříve, než po 6 měsících za splnění dvou podmínek. 1. k právní moci usnesení o zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění došlo ještě před vykonáním poloviny trestu. 2. Další žádost je podaná až po polovině trestu ve smyslu § 88 odst. 1 a). Nutno podotknout, že se jedná o poměrně nový judikát a rozhodovací praxe soudů může být různá.  

• Také v případě, že je předchozí žádost odmítnutá z důvodu předčasného podání žádosti, 6 měsíční lhůta neplatí

• Návrh na podmíněné propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody může v případě zamítnutí po právní moci usnesení opakovat ředitel věznice, státní zástupce a zájmové sdružení občanů bez omezení.

 

• Podmínka polepšení odsouzeného

 

Podmínku polepšení odsouzeného posuzuje soud na základě jeho chování po pravomocném odsouzení. Zejména se tak jedná o chování ve výkonu trestu, kde si každý odsouzený musí splnit určité povinnosti, plnit program zacházení a spolupracovat s odbornými zaměstnanci věznic. Věznice z pravidla na žádost soudu vypracovává hodnocení odsouzeného za dobu jeho výkonu trestu. Jedná se většinou o poměrně rozsáhlou zprávu. Pro hodnocení bývá nejzásadnější. Soud má samozřejmě možnost využít vykonání dalších důkazů, například znalecký posudek a velmi důležitý bývá pro soud i samotný výslech odsouzeného během jednání.

 

• Podmínka předpokladu vedení řádného života

Nesplnění této podmínky bývá nejčastějším důvodem pro zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění. Zákonodárce nechává soudu obrovský prostor pro hodnocení této podmínky. Soud by měl vycházet zejména z celkové připravenosti odsouzeného na návrat do civilního života. Proto zvažuje sociální i finanční zázemí i právě dosavadní průběh trestu i snahu se na život po propuštění připravovat. To hodnotí na základě zprávy věznice o chování odsouzeného, zprávy probační a mediační služby (pokud je k dispozici), vyjádření blízkých osob, z výslechu odsouzeného, dokladu o zaměstnání, možnosti bydlení a mnoha dalších informací. Nejpodstatnější pro úvahu soudu o vedení řádného života však bývá trestní a jiná minulost odsouzeného. Nutno podotknout, že ačkoliv se nejedná o něco, co by měl soud zcela pominout. Vnímat to jako hlavní překážku pro podmíněné propuštění vidím jako velmi nešťastné. Mimo jiné proto, že v každé fázi života je možné předpokládat nápravu odsouzeného a upřímnou snahu o změnu, nepřímo se tak jedná o dvojí trestání, kdy soud již při úvaze o uložení trestu trestní minulost zohledňuje a v neposlední řadě se pak v podstatě rezignuje na výchovný účinek trestu. 

Pro úplnost je dobré uvést, že v případě odsouzeného za přečin, kdy návrh na podmíněné propuštění podá ředitel věznice, soud zamítne návrh jen v případě, kdy je zjevné, že odsouzený nepovede řádný život. 

 

Rozhodnutí soudu o žádosti o podmíněné propuštění

• Soud žádosti/návrhu na podmíněné propuštění vyhoví

Pokud soud žádosti/návrhu o podmíněné propuštění vyhoví, může zároveň vyslovit dohled nad odsouzeným, dohled provádí Probační a mediační služba ve spolupráci s dalšími orgány. Stejně tak mu může udělit přiměřená omezení a povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život. Dále také může soud nařídit vykonání veřejně prospěšných prací, případně povinnost složit na účet soudu částku určenou na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti. (není obvyklé). Soud pak odsouzenému stanoví přiměřenou zkušební dobu, která by měla být vyšší, než zkrácená část trestu. Maximálně však 7 let. 

Pokud soud vyhoví o žádosti/návrhu na propuštění, odsouzený/oprávněná osoba se vzdá práva na podání stížnosti a stejně tak učiní přítomný státní zástupce. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžitě a odsouzený musí být propuštěn prakticky ihned. Z pravidla to trvá kvůli vyřizováním formalit několik hodin. 

Státní zástupce si může nechat čas na rozhodnutí, zda stížnost podá, či nikoli, lhůta je 3 dny od oznámení, v takovém případě může dojít k propuštění nejdříve uplynutím lhůty, nebo vzdáním se práva státního zástupce.

Jestliže soud vyhoví žádosti a státní zástupce není přítomný, k nabytí právní moci usnesení nedojde okamžitě, ale čeká se na vyjádření státního zástupce, případně na vypršení lhůty, která je 3 dny od oznámení usnesení. Z pravidla se tak čeká 1-4 dny, pokud státní zástupce nepodá stížnost.

Pokud státní zástupce nesouhlasí s rozhodnutím soudu a podá stížnost, o této stížnosti rozhoduje soud 2. stupně. Rozhoduje zpravidla do 30 dní. Rozhodnutí o podmíněném propuštění buď zruší, nebo potvrdí. Pokud potvrdí, pak usnesení doručí věznici a ta odsouzeného propustí. Pokud zruší, trest pokračuje dál. 

• Soud žádost/návrh odmítne

Soud žádost/návrh odmítne, pokud nesplňuje obecné náležitosti podání, podává ho neoprávněná osoba, případně o ní soud nemůže rozhodnout z jiného důvodu.

• Soud žádost/návrh zamítne

V takovém případě má odsouzený, nebo jiná oprávněná osoba možnost, podat proti usnesení stížnost do 3 dnů od vyhlášení. Pozor pokud je odsouzený přítomný zasedání, lhůta mu běží již následující den, ne tedy od doručení písemnosti.

Je velmi dobré, zvážit, zda jsou případné důvody pro podání stížnosti dostatečně vážné a odůvodnění soudu dostatečně slabé. Velmi často se stává, že soudy rozhodují o podmíněném propuštění na několikátý pokus a v případě podání žádosti odsouzeného, se při podání stížnosti díky odkladu právní moci rozhodnutí, posouvá lhůta pro opakované podání. Často pak s další žádostí musejí čekat i o měsíce déle. 

O stížnosti proti usnesení rozhoduje soud druhého stupně

Stížnost je nutné podat k okresnímu soudu, který rozhodoval o podmíněném propuštění, písemně nebo při jednání do protokolu. V takovém případě doporučuji následně doplnit písemné odůvodnění stížnosti.  

Související články:

• • • Co zajistit před podáním žádosti o propuštění
    • Co říká zákon
    • Kdo může podat žádost o podmíněné propuštění
    • Kdy je možné podat žádost o podmíněné propuštění
      • Kalkulačka termínu pro podmíněné propuštění
    • Kam podat žádost o podmíněné propuštění
      • Soudy v České republice
    • Jak může soud rozhodnout
    • Opakování žádosti o podmíněné propuštění
    • Přeměna trestu odnětí svobody na trest domácího vězení
    • Aktuální statistika podmíněného propuštění
    • Vzor žádosti