Po propuštění z vězení – rady blízkým

1. Lehká dezorientace v prostoru. Asi první týden bude velmi náročný, protože chvilku trvá, než se mozek naučí, že není vidět jen na pár metrů. Takže jej prosím neposílejte někam, kde to nezná, protože to pro něj bude velmi stresující.
2. V žádném případě jej nezačněte ihned úkolovat, či mu říkat, co má dělat. Můžete tak vyvolat veliký odpor a pocit vrácení se do basy tím i myšlenky na útěk. V tomto případě od Vás.
3. Snažit se mu čas naplnit smysluplnými aktivitami, ale přitom mu dávat možnost volby výběru.
4. Snažit se jej seznámit s lidmi mimo kriminální prostředí. Pozor v přítomnosti velikého počtu lidí se může z počátku cítit ohrožený.
5. Navrhuji určitou ochrannou lhůtu pro jen minimální zasahování cca 2 měsíce, kdy jej prosím nepoučujte. Počítejte s tím, že ač se Vám to nemusí zdát, v osobním světě muklíka to po dlouhé době v base vypadá úplně jinak, než si myslíte.
6. U většiny lidí se projeví tendence, dohánět, co zameškali v trestu. Buďte proto opatrní, aby se to promítlo do pozitivních činností. Snažte se být motivací.

Nepoužívejte věty: Udělej to tak. Lepší to bude tak apod. Raději použijte: Co říkáš se mi líbí, ale napadlo mě….

Diskuze / rady zde

Co nedělat

1. Schovejte výčitky. Muklík musí vědět, že jste na jeho straně a věřte tomu, že mimo ztracených případů je bezmoc sama o sobě potrestáním.
2. Neslibujte, co nesplníte. Vaše slovo je jediné, na co by se měl(a) stoprocentně spolehnout.
3. Nezapomínejte odepisovat.
4. Nikdy neposílejte peníze nikomu třetímu mimo výkon trestu ať vám bude říkat cokoli. Pravděpodobně je vydírán (a v tom případě je nutné neplatit), případně se jedná o hrazení drog apod.
5. Neposílejte nic, na čem se předem nedomluvíte. Můžete tak způsobit drobné potíže.
6. Nebojte se a nepropadejte panice. Nejde o katastrofu, a ač se to nemusí zdát, věznice jsou v podstatě místa velmi bezpečná.