,,Vzpoura“ v Bělušicích

Většina z vás jistě zaznamenala informaci o nepokojích ve věznici Bělušice. Sdíleli jsme tuto zprávu na sociálních sítích. První incident nastal v pátek večer, kdy odsouzení hromadně odmítli jít k výdeji stravy z obavy z nakažení COVID. Věznicí se rozběhla fáma o větším počtu nakažených. Nutno říci, že se vězňům nelze příliš divit, že jsou náchylní věřit fámám. S ohledem na masírování medií kolem této epidemie, tajnůstkaření a nedobré komunikaci vězeňské služby i (jak se zdá) ignorováním odsouzených s příznaky této nemoci. Jak víme z diskuzí s mnoha blízkými vězněných osob, testy se provádějí opravdu jen sporadicky. Bylo tak jen otázkou času, kdy k něčemu takovému dojde. Nota bene za situace, kdy je odsouzeným ještě více omezený kontakt s blízkými osobami a celkové napětí ve věznicích se tak stále více stupňuje. Ke druhému a vážnějšímu incidentu došlo sobotní večer, kdy se roznesla zpráva, že jsou propouštěni vězni z moravských věznic. Tyto nepokoje byly již podstatně ostřejší a musela zasahovat zásahová jednotka vězeňské služby. Věznice uvádí, že se incident obešel bez zranění, přestože se do něj údajně zapojilo 400 vězňů. V současné době incident řeší policie a iniciátorům nepokojů hrozí až 10 let dalšího vězení.

 

Autor příspěvku: obase.cz

8 komentáře v “,,Vzpoura“ v Bělušicích

    Vladimír Grygar Scarabelli

    (3.11.2020 - 18:48)

    Pozorně jsem si přečetl informaci týkající se Vzpoury v Bělušicích.
    Jen tak úvodem, velice krásné jsou uvozovky a velké -V- ve slově Vzpoura. Pokud došlo k incidentu, respektive k vyjádření nesouhlasu s tím co se děje konkrétně ve věznici, kde není informovanost, nikdo nekomunikuje a na straně druhé uvěznění slyší stále dokola z medií co se děje, je zcela logické, že taková situace vyústí do nejakého vrcholu.
    Na straně druhé, zdravotní péče, byť tabulkově se tváří jako stoprocentní, proč neprovádí testování. Jedná se o zcela uzavřenou komunitu, která sice nepřijde do styku s okolním světem, ale pracují zde lidé z venku.
    V podstatě obdoba tohoto jsou domovy důchodců, kde je rovněž určitá izolovanost klientů, perzonál, který provádí obslužnost a péči je také z venku a přes veškerá přísná opatření, div se světe, mají zde koronavir.
    Myslím si a jsem o tom zcela přesvědčen, udělat testování, spadla by všem doslova brada. Jestli si někdo myslí,že tomu tak není, s tím bych nesouhlasil.
    Že došlo k nepokojům, ať se nikdo nediví. Nedovedu si představit, že by vězni sestavili kolektiv lidí, jako zástupců, aby jednali s vedením o situaci, aby se našlo nějaké řešení. Nikdo by s nimi nemluvil. Proč vedení čas od času nesejde z výšin mezi tu, alespoň pro veřejnost, spodinu a nezeptá se,nepodívá se a nepromluví o problémech, které samozřejmě jsou na obou stranách, a to je třeba si uvědomovat.
    Není třeba toho moc, aby byl klid. Jestli to je ve věznici, v civilním životě, v rodině, či na bojové frontě, vždy je třeba komunikovat a informovat. Pokud toto vázne, potom nastávají problémy takového charakteru, což si myslím, uveznění řešili ještě velice umírněně, což odpovídá i naši povaze české. Podívejme se do zahraničí, kde se rovněž odehrávají takové nepokoje. Tam opravdu se projeví neturel člověka, jaký odpovídá té, či oné zemi.
    Další den, kdy to bylo zřejmě slyšitelnější, co je nejjednodušší udělat, prostě to spacifikovat silou a hrozbou dlouholetého uvěznění.
    Tím se dostáváme k tomu hlavnímu, a to je bolest nitra odsouzených, jakási až zrada.
    Tuto skutečnost, tento fakt již v roce 1607 napsal Sir Francis Bacon, který byl státním návladním a poté kancléřem království Anglie.
    Ve svých esejích má jednu kapitolu věnovanou Vzpourám. Odtud lze citovat – Dolendi modus, timendi non item -, přeloženo do jazyka českého, – Bolest má své meze, strach nikoliv -.
    Je velice smutné, že lidstvo se neponaučilo a neponaučí z  historie. Přitom stačí tak málo.
    Vladimír Grygar Scarabelli

    Leona

    (3.11.2020 - 19:47)

    Pane Vladimír,napsal jste to velmi dobře,smekam před tímto komentářem klobouk. Je to pravda, mám stejný názor

    pfpl

    (4.11.2020 - 1:15)

    ano, klobouk dolu! vystizne a presne.

    Petra 1

    (4.11.2020 - 9:46)

    Pane Grygare,
    naprosto s Vámi souhlasím a děkuji za Vaše příspěvky.

    Romana

    (4.11.2020 - 20:02)

    Naprosto dokonalý komentář ❤️ moc vám děkuji za pohled na tuhle situaci ❤️

    plppp

    (4.11.2020 - 20:54)

    reditelstvi stale tvrdi….ze jen 19 nakazenych…..jen pribram pisi 21, lzou nam vsem….., je to vsude a od kanarada co je na pribram…tak asi 70 uz pred mesicem, nikdo se nikoho neobtezuje ani informovat….i televize je znat jak je zaplacena za mlceni….to je demokracie tedy. drzim jim tam vsem palce.

    Vladimír Grygar Scarabelli

    (10.11.2020 - 9:22)

    Vážení čtenáři…..
    Uběhl mám týden od mého příspěvku, respektive uvěřejnění vlastního názoru na dopis generálního ředitele Vězeňské služby ČR.
    Chci touto cestou poděkovat mnohým čtenářům za zájem o danou přeblematiku a také chci poděkovat i za kladné odezvy, Vás čtenářů.
    Velice nerad se opakuji, což u lidí staršího data je jakýmsi projevem stárnutí, přesto mě to nutí abych se opakoval – uběhl nám týden – a v podstatě se nic neděje ve směru, že by přišla nějaká odezva na všechny připomínky a názory nás čtenářů.
    Chci tímto také poděkovat autorovi těchto stránek, a to hlavně, že vůbec někdo existuje, koho zajímá všechna ta problematika kolem vězeňství a osudy lidí, kteří tam někde jsou.
    To, že tam někde jsou, jsou tam jako takoví ztracenci, které nikdo neslyší, nikoho nezajímají, naše současná společnost se o ně nezajímá, jsou jen pouhopouhými čísly v nějakém systému, který je tak nějak v klidu, poněvadž na každé číslo přijdou peníze, a to je důležité. Proč něco měnit, když to funguje. Nikdo však se nedívá do budoucnosti, nikdo z lidí, kteří toto udržují v chodu nedomyslí jaký bude další vývoj. S ohledem, že se jedná o opravdu velký byznys, nebudeme se zaobírat nějakou láskou k bližnímu, natož snažit se o tzv. nápravu uvězněných, prostě pokud opět ukecáme politiky, postavíme další věznici, nebo rozšíříme a opět bude více peněz. A soudy, ty budou posílat další a další kusy, aby se tabulky plnily. Zkrátka vše jen a jen intencích zákona.
    Něco čemu se říká spravedlnost, vlastní soudcovská úvaha a umět dávat šanci někomu, když v životě zakopl, to se dnes nenosí.
    A zastání u soudů v rámci právních služeb. To je další téma o kterém by se dalo napsat nespočet dílů románu, který bych asi nazval – obchodníci s nadějí -.
    Nechci se dál nějak rozepisovat, napsal jsem toho již dost, ať mi čtenáři prominou, snad jen jednu věc bych si dovolil ještě závěrem poznamenat.
    Díky těmto stránkám zde člověk nachází spoustu spřízněných lidí, kteří se také zaobírají těmito tématy, dokonce si myslím, že byť jen viruálně zde dochází až k jakémusi přátelství,což, jak kdysi řekl herec Jan Werich, přátelství, to je vyznamenání, je to metál, který nemusí člověk si vyběhat od dveří ke dveřím a právě o proto je ne cennější.
    Proto díky za zájem a přátelství tohoto druhu.
    S přáním všeho dobrého všem čtenářům, co lze si jen přát, byť by to bylo alespoň jen ve skrytu vlastní duše.
    Vladimír Grygar Scarabelli
    Kolikrát jen dítě svým chováním zradí rodiče, buď jsou mu příkladem a snaží se sebevíc, aby vychovali dobrého člověka. Stejně tak je to i u lidí ve výkonu trestu.
    Dávejme jim šanci i když mnohdy se jeví, že ji nevyužijí, ale přesto ji dejme. Jednou na to přijdou a zastydí se sami před sebou.

      obase.cz

      (10.11.2020 - 17:31)

      Pěkně napsáno. Díky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.