Probíhající modernizace detekčních systémů ve věznicích má Vězeňské službě (VS) umožnit zaměřit se výrazněji na odbornou práci s vězněnými osobami. V rozhovoru pro ČTK a Český rozhlas to uvedl nový generální ředitel Tomáš Hůlka, který se funkce ujal 1. října. Hůlka již dříve působil jako první náměstek sboru a nyní plánuje prosadit také změnu ve vzdělávání zaměstnanců a pokračovat v náborové kampani. Největším problémem vězeňství je podle něj dlouhodobý personální podstav.
V současnosti probíhá napříč věznicemi celkem 36 pilotních projektů, které testují technologický progres v oblasti detekčních a monitorovacích systémů. Jde například o rozpoznávání obličejů, sledování pohybu vězňů či automatickou identifikaci nestandardního chování v určených zónách. Inspirace přichází jak ze zahraničí, tak od dalších českých bezpečnostních složek či odborných veletrhů.
„Využíváme nové kamerové systémy s prvky umělé inteligence. Ty dokážou vyhodnotit rizikové situace v reálném čase. Modernizace se týká i zabezpečení areálů – část hlídkové služby by mohla být nahrazena technologiemi, které umožní rychlejší reakci na incidenty, pokus o útěk či jakékoli nestandardní chování,“ uvedl Hůlka. Podle něj tato změna přinese vyšší efektivitu a bezpečnost. Zároveň uvolní kapacity zaměstnanců tak, aby se mohli více věnovat samotné nápravné práci s odsouzenými.
Právě lidské kapacity však sboru citelně chybí. Aktuálně je neobsazeno přibližně 900 pracovních míst – z toho 682 příslušníků a 217 občanských zaměstnanců. „Dlouhodobý personální deficit má dopad nejen na rozsah přesčasů, ale i na atmosféru ve věznicích. A to jak mezi zaměstnanci, tak mezi vězněnými osobami,“ dodal Hůlka, který dříve vedl věznice v Bělušicích a v Praze-Ruzyni.
