Prezident republiky Petr Pavel v roce 2025 nevyhlásil žádnou amnestii, tedy plošné hromadné prominutí trestů. Místo toho využil svou ústavní pravomoc k individuálnímu udělování milostí – a to promyšleně, uvážlivě a v případech, kde šlo o nízkou míru rizika pro ohrožení společnosti. Šlo o rozhodnutí s vysokou mírou smysluplnosti, vedená zejména humanitárními důvody a potřebou zachovat ochranu lidské důstojnosti.
Přehled milostí 2025:
7. března 2025 – Pět případů, které spojoval lidský rozměr
Prezident prominul část trestu muži, kde došlo při tragické nehodě s vlakem ke smrti vlastního bratra a syna. Přihlédl ke zdravotnímu stavu pachatele, jeho bezúhonnosti a potřebě postarat se o mladšího syna. Další tři milosti se týkaly starších mužů odsouzených za pěstování marihuany – prezident zvážil jejich věk, zdravotní stav a stabilní zázemí. Poslední případ se týkal otce nezletilých dětí, trpícího onkologickým onemocněním.
Ve všech těchto situacích bylo zřejmé, že dotyční nepředstavují ohrožení společnosti a jejich uvěznění by bylo kontraproduktivní jak z hlediska resocializace, tak z hlediska humanity.
- května 2025 – Čtyři milosti vojákům v kauze z Afghánistánu
Prezident zastavil trestní stíhání čtyř příslušníků speciálních sil v souvislosti s incidentem z Afghánistánu z roku 2018. Důvodem bylo neúměrně dlouhé vyšetřování, nejasné válečné okolnosti a služba státu. I zde šlo o smysluplné rozhodnutí – o projev solidarity s osobami, které jednali v extrémních podmínkách a neměli možnost bránit se běžnými prostředky.
- července 2025 – Čtyři další milosti: Matky, nemocní, požár a ztracený domov
Jedna z milostí byla udělena mladé ženě, samoživitelce, která by jinak nastoupila trest za řízení pod vlivem. Prezident přihlédl ke skutečnosti, že péče o dítě by byla ohrožena. Jiná žena, onkologicky nemocná, podstupuje léčbu, při níž by pobyt ve vězení znamenal přímé ohrožení života. Další případ se týkal muže, který po požáru svého domu pečuje o tři děti a aktivně se zapojuje do řešení bytové situace.
Ve všech těchto rozhodnutích byla na prvním místě ochrana rodin, zdraví a důstojnosti člověka, přičemž neexistovalo žádné reálné riziko pro veřejnost.
Prezident Petr Pavel ukázal, že milost může být nástrojem rozumu, nikoli emocí. Využil ji tam, kde selhává formální spravedlnost, ale kde je možné dosáhnout vyšší spravedlnosti – takové, která bere v úvahu kontext, lidské osudy a přiměřenost trestu. Každé rozhodnutí mělo jasný základ v ochraně společnosti, nízkém riziku recidivy a ve snaze chránit základní hodnoty, jako jsou rodina, zdraví a důstojnost.
