Výkon trestu odnětí svobody

Trest odnětí svobody je běžně využívaný trest udělovaný soudem, při kterém je odsouzený přinucen strávit určenou dobu na určeném místě, obvykle ve státním vězení, eventuálně domácím vězení, kde je velmi omezen na osobní svobodě. Trest odnětí svobody se obvykle považuje za humánní, byť je někdy zařazován mezi tělesné tresty.

Trest odnětí svobody může být jak časově přesně vymezen, tak může být doživotní. V takovém případě je v mnoha zemích nejvyšším trestem, který soud může udělit (pokud je v daném státě zrušen trest smrti). V České republice může být udělen do maximální výše 20 let, ledaže je mimořádně zvýšen, je uložen pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo jestliže jde o tzv. výjimečný trest.

Výkon trestu lze podmíněně odložit, stejně jako už z jeho výkonu podmíněně propustit.

Hlavním cílem trestu odnětí svobody je výchovné působení na pachatele trestného činu, dosažení změny struktury v jeho chování žádoucím způsobem a jeho zdárná reintegrace do intaktní společnosti.

Jeho život najednou podléhá řadě předpisů, je nucen podřídit se pravidlům a autoritě zaměstnanců. Ze svého života se najednou ocitá ve společnosti dalších vězňů, tedy lidí, jejichž společnost nevybral. S tímto soužitím mají problémy zpravidla lidé, kteří se nacházejí ve výkonu trestu odnětí svobody poprvé a kterým adaptace na vězeňské podmínky činí nemalé problémy.

Realizace tohoto procesu, je v prostředí věznic prováděna jednak obecnými výchovnými metodami a jednak metodami zacházení s vězni (metodami stanovenými zákonem a dalšími normami), dále speciálními metodami zaměřenými na individuální i skupinovou formu práce s odsouzenými. Jedním z hlavních nástrojů realizace těchto speciálních metod jsou programy zacházení, které zahrnují souhrn pracovních, vzdělávacích, zájmových a speciálních aktivit.

Celé znění zákona zde zákon o vt 2016

Znění vyhlášky zde aktuální znění